Kostelní a zámecké návrší v Hlučíně

2022 / ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ / 3. CENA

Návrh pracuje s danostmi místa, tedy jeho celoměstskou rolí v rámci hradebního okruhu a „zelené“ osy směřující ke Štěrkovně a jeho lokální identitou prostorově i funkčně unikátního místa v rámci hlučínského jádra. Takto definovaný charakter je nyní rozpadlý do fragmentů, jejichž spojení a návazná interpretace je principem našeho projektu. Navrhujeme tedy dotvoření stezky podél hradebního okruhu, zcelujeme území vložením dostředného náměstíčka-plácku, tvořícího předprostor kostela a zámku a dotvořujeme stávající farskou zahradu i lineární park okolo zámku.

Řešené území se nachází na hlučínském hradebním okruhu a je na ose spojující jádro města s parkem a Štěrkovnou. Krom její role v celoměstských vztazích má ovšem i vlastní identitu, spočívající v charakteru svébytného okrsku trochu odděleného od každodenního ruchu jádra města, od nějž se liší i přítomnými budovami: kostelem, zámkem či domovem dětí a mládeže. Tato celoměstská role i svébytná identita se staly východiskem našeho návrhu.

  1. Dotvoření hradebního okruhu: historické jádro města je možné obejít přibližně ve stopě bývalých hradeb, ovšem v území zámku a kostela je trasa přerušena. V návrhu počítáme s jejím propojením, kterému však dáváme nenápadný intimní charakter, aby zůstala zachována identita mírně odtrženého místa a průchozí trasy se nestaly dominantními. V obtisku dlažby a symbolické nízké zídce ve fragmentech připomínáme stopu, kudy hradby územím procházely.
  2. Abychom podpořili svébytný charakter lokality a její ucelenost, pracujeme s principem dostřednosti: do pocitového těžiště území mezi kostelem a zámkem navrhujeme veřejný prostor v měřítku plácku. Ten zceluje nyní rozbité a fragmentované plochy do jednoho principu, vytváří předprostor kostela a malý pobytový prostor v měřítkovém protipólu k hlavnímu náměstí. Je zde navržen strom s okružní lavicí a vodní prvek, vše v měřítku malého náměstí-plácku.
  3. Na plácek navazují další veřejná prostranství: ulička obcházející kostel, farská zahrada a park kolem zámku. Tyto prostory mají každý jiný charakter, jistá introverze jejich pojetí je však spojuje. Svým rozmístěním rovněž podporují pozici plácku jako dostředného prvku v území.
  4. Dotvoření fragmentů: v území je načato a nedokončeno několik architektonických a urbánních forem, jejichž dotvoření jsme pojali jako prostředek, který nám nejjednodušší cestou umožní naplnit výše popsané principy. V symbolické dlážděné stopě obnovujeme zbouraná křídla zámku, nízkou zídkou připomínáme přibližnou stopu bývalých hradeb. Tímto vymezením se pocitově uzavře nyní nedokončená plocha zámeckého nádvoří. Doplňujeme výsadbu do farské zahrady, rovněž se záměrem dotvoření její stávající podoby. V uličce okolo zámku podporujeme již částečně existující změkčující prvky veřejných prostranství: květinovou výsadbu a drobný vodní prvek – pítko.

Návrh je podroben dvěma návrhovým krokům:

1, úklid – minimalizace dopravy v území, ponechání průjezdu dopravní obsluhy pro parkoviště u DDM a nádvoří zámku a vyloučení zbylé dopravy na okraj území, s částečným přetrasováním ulice Zámecké a Farní.

2, Popis jednotlivých navržených území

Náměstí a těžiště území určují dva prvky: vstup do zámku a vstup do kostela. Mezi nimi vzniká propoj a třetí entita – vzniká prostor dlážděného plácku, jehož drobným akcentem je strom s kruhovou lavicí. Strom je umístěn mimo pohledové osy ulic jdoucích z náměstí na věž kostela, pod stromem je vytvořen kruh lemovaný oboustrannou lavicí proměnlivé šířky. Kruh uprostřed lavice je proveden ze vsakujícího štěrkového materiálu, prostor je kompozičně doplněn o vodní prvek kašny s klidnou přetékající hladinou, zrcadlící důstojné prostředí náměstí. 

Prostor postranní hrany kostela je od místa pro parkování v území oddělen květinovým zasakovacím záhonem, do kterého jsou vyspádovány okolní zpevněné pěší plochy. Jeho niveleta je proměnlivá a je zapuštěna pod terén, osázena vhodným bylinným patrem. Jeho olemování je provedeno dvěma schody, které jsou ukončeny stěrkovým chodníčkem umožňujícím bezprostřední kontakt s odlišným vegetačním a mikroklimatickým charakterem místa.    

Dalším charakteristickým místem je ulička mezi kostelem a Farou. Je jí ponechána její stávající dimenze a je pouze doplněna o výsadbu bylinného patra, aby byl podpořen její charakter. Při vstupu do této uličky z ulice Farní je umístěno drobné zastavení plácek s výhledem do krajiny orámovaný objekty kostela a fary doplněn o vodní prvek pítka. Jižní strana kostela je doplněna výsadbou dokončující stromořadí.

Ve Farské zahradě je podpořen princip terénní a urbánní gradace. Při jeho jižní hraně je umístěno sezení s vynechaným pláckem travní plochy pro pobytové rekreační aktivity. Tento plácek je orámován stezkami územím, které mizí do korun ovocných stromů, jabloní typických odrůd Hlučínska a je zakončen zídkou, vrostlými stromy za ní a kostelní věží. Na hraně ovocného sadu a plácku je stávající kaplička, určující atmosféru místa. Pod zídkou jsou umístěny solitérní lavice orientované jižním směrem s výhledem do krajiny, zbytek hradební zdi pak svou tepelnou sálavostí ze Slunce vytváří alternativu sezení se specifickými mikroklimatickými podmínkami. Uzavřený charakter Farské zahrady je podpořen z jižní a východní strany neprůhledným fošnovým plotem, ten bude z vnitřní strany vhodně doplněn popínavou výsadbou, aby poskytoval vhodné mikroklima kolem umístěného mobiliáře. 

Předprostor věže kostela je řešen smíšenou plochou která umožňuje obsluhu parkoviště před Domovem dětí a mládeže. Plácek je ukončen zídkou – hradební zdí a odstíněním trafostanice laťovým plotem. Je tak vymezena jeho velikost a odděluje prostor před a za hradbami.

 Předprostor zámku je očištěn od nevhodné zeleně, je mu vytvořen travní piedestal výsadbou cibulovin, což podporuje čitelnost jeho centrálně komponovaného vstupu. Lineární vstup do zámku je ponechán a podpořen novým předlážděním. Můstek nad pozůstatky příkopu je ponechán ve stávajícím rozsahu.

Nádvoří zámku je dodlážděno do jeho původní velikosti, v dlažbě je zobrazena půdorysná stopa dřívější zástavby hospodářských částí a hradeb. Na nádvoří je centricky umístěn vodní prvek. Ten vytváří dostřednost území tvrze s pásem zeleně za „hradbami“. 

Prostor za vymezenými hradbami má charakter lineárního parku. Do území je doplněna okružní dusaná štěrková cesta, která v místě prodloužené osy kostelní věže a diagonální osy nádvoří přechází ve vyhlídkový bod obhlížející jak zámek, tak kostel a na opačně zámecký park. Terénní zlom pří západní hraně území je podpořen výsadbou dvou stromů.  Hrana území směrem ke komunikaci je vymezena výsadbou živého plotu.

Komunikace byla v území zredukována a přetrasována k zadním traktům obytné zástavby, aby její plocha byla redukována na minimum nutné pro obsloužení území. Statická doprava byla vyloučena z předprostoru zámku a kostela a byla odsunuta mimo těžiště území do ulice Farní na okraj řešeného území. V souladu se soutěžními podmínkami byl ponechán nutný průjezd na parkoviště u Domova dětí a mládeže a pro zásobování na nádvoří zámku. Tento průjezd je veden sdílenou plochou s chodci. Pojížděná plocha je vymezena rozdílným kladením dlažebních kostek.  Počet parkovacích stání zůstal zachován ve stávajícím legálnímu stavu 21 + 1 ks na pozemku města. Na soukromém pozemku p.č. 423 je možné umístit 3 + 1 parkovací stání. Byla by tedy vhodné invalidní parkování směnit s majitelem pozemku za běžné parkovací místo.  Nelegální stání nebylo nahrazováno. Komunikační plochy jsou řešeny systémem sdíleného provozu, tedy bez členění mezi pěší a cyklistickou dopravu. Bezbariérový přístup do území je z prostoru Mírového náměstí ponechán a směrem k ulici Promenádní je vyřešen skrze stezku přes Farskou zahradu. Díky tomuto propojení mohlo být zachováno rampové schodiště mezi návrším u kostela a ústím podchodu ulice Ostravská. Směrem k autobusovému nádraží je území napojeno na stávající chodník. Terénní průběh umožňuje bezbariérovou úpravu.

Dřeviny a rostliny budou vybírány s ohledem na klimatickou změnu a možnosti racionální údržby parkově upravených ploch. Jasan ztepilý ( fraxinus excelsior pendula) v centrálním prostoru před kostelem bude vysazena za pomoci strukturálních substrátů. Jedná se o technologii zajišťující dostatečný prokořenitelný prostor pro stromy vysazované do dlažby. Do prostoru výsadby bude spádována část okolních ploch a strukturální substráty budou využity pro retenci dešťových vod. Obdobný systém v podobě zasakovacích záhonů bude použit v dosadbách kolem kostela jmenovitě pod javory babykou (Acer campsestre), katalpou trubačovitou (Catalpa bignonioides) a lípou srdčitou (Tilia cordata). Tato opatření budou jímat povrchovou vodu z okolí kostela a snižovat zatížení kanalizace srážkovou vodou.

Ve farské zahradě jsou navrženy dva menší sady z ovocných dřevin. Jedná se o regionální směs odrůd typických pro Hlučínsko, které se začínají ztrácet z krajiny. Vysazeny budou například: Červený hranáč, Kočí pala, Ovčí hubičky hlučínské, Kopřivnický kuželek, Kubík, Mizaura, Multhauptova reneta, Panenka z Hlučína, Sládě z Markvartovic, Žimové.

V okolí kostela a v zasakovacích záhonech budou vysazeny okrasné trvalky. Sortiment bude vybrán s ohledem na stanovištní podmínky. Záhony budou koncipovány tak, aby od jara do podzimu postupně nakvétaly rostliny od jarních cibulovin po podzimní astry.

Před zámkem je navržena rozsáhlá plocha v níž budou vysazeny krokusy do trávy. V jarním období bude trávník poset drobnými kvítky. Jedná se o reprezentativní opatření se sníženým nárokem na údržbu.

Zpevněné pěší plochy středového náměstí budou vyspádovány do travního průlehu a vsakovacího záhonu. Dešťové vody ze střechy kostela, a částečně střechy fary, zámku jsou sváděny do podzemních retenčních nádrží, ze kterých bude řešena závlaha přilehlých zelených ploch. Srážky dopadlé na zpevněné plochy automobilových komunikací budou likvidovány do dešťové kanalizace. Zbylé plochy budou odvodněny svou skladbou do podloží případně do travního drénu. 

Materiálové řešení reflektuje hierarchii prostor – od nejsolidnějšího po neformální – a současně navazuje na stávající materiálové řešení. Žulové kostky tvoří hlavní část zpevněných povrchů, jsou užity dva formáty dvě barevnosti dva způsoby kladení. Nádvoří zámku je dodlážděné z oblázku do štěrkového lože. Hradba a stavby, které byly dříve součástí zámeckého objektu jsou nyní připomenuty skládanou kamennou dlažbou. Za měkké povrchy jsou v území voleny propustná stěrková dusaná drť proměnlivé frakce poskytující komfort celistvého povrchu nezabraňující však vsaku. Dále jsou navrženy žulová zatravněná kostka, štěrkotrávník, a dřevěná kostka z dubových špalíků. Hierarchiím míst rovněž odpovídá forma detailu přechodů ploch, od formálních žulových patníků po volné bez patníkové přechody mezi štěrkovou cestou a travním drénem.

možnosti etapizovaného řešení výstavby:

1) Středový plácek  – hlavní prostor řešeného území bude zrealizován v první etapě. Vznikne tak náměstí mezi objektem kostela a zámku – chybějící prostor v území určený pouze pěším. Průjezd na parkoviště na nádvoří zámku bude zachováno ve sdíleném prostoru pro auto a pěší. 

2) Dotvoření farské zahrady – v této fázi, která je oddělitelnou částí návrhu dojde kromě zpřístupnění zahrady také k vytvoření bezbariérového propojení.

3) Nádvoří zámku a propojení směrem ke křižovatce – poslední část návrhu definuje uzavřenost místa a zároveň umožňuje vytvoření hradebního okruhu. Tato fáze je podmíněna vyřešením majetkoprávních vztahů v území.