2021 / architektonická soutěž / 3. místo / autoři: Jiří Mika, Martin Materna, Petr Svoboda / tým: Vendula Bažová, Markéta Káňová, Laura Doležalová, Kristýna Šabatková, Jaroslav Šrám, Michael Šilar
Středověký urbanismus znal široké spektrum prostorů na škále veřejný – intimní, v průběhu staletí tato prostorová bohatost však postupně ubývala až došla prakticky jen ke dvěma protikladům: prostoru veřejnému a prostoru soukromému. Existence pestrého spektra prostor na této škále je místotvorná a umožňuje existenci skutečně používaných veřejných prostranství, nikoliv jen vzdáleností, jež je třeba překonat. Navrhujeme tedy blok s vnitřním světem, jenž je dále členěn do 4 menších bloků, které mají svůj vlastní vnitroblok a komunitní prostory, všechny 4 okrsky mají dohromady jedno společné vnitřní náměstíčko-plácek. V přízemí jsou předzahrádky přiléhajících bytů. Vzniká tak bohatá škála: čistě veřejné ulice, nepřímé průchody skrz navržený blok, vnitřní plácek, vnitřní dvorky jednotlivých menších bloků, soukromé předzahrádky, komunitní místnosti, samotné domy. Každý z těchto prvků je na škále veřejný-intimní posazen jinde a proto vzniká komplexní část města v rámci nově vznikající čtvrti.
Urbanismus
Navrhovaný blok je rozdělen do čtyř menších bloků-okrsků. Blok je ve dvou směrech průchozí. Zástavba drží koherentní blokovou zástavbu, uvnitř však vytváří složitější vlastní svět. Čtyři navržené okrsky mají mezi sebou společný plácek, jakési těžiště navrženého bloku. Okrsky mají vlastní ohraničené vnitrobloky, v každém je strom a komunitní místnost sloužící obyvatelům přiléhajících domů. Její využití je široké – od sousedských či rodinných slavností, přes cvičení jógy po například naučné přednášky. V každém okrsku je vysazen velký strom. Budovy v rámci bloku jsou umístěny tak, aby v principu nebyl možný přímý průhled skrz blok, což jednak dává možnost vyniknout určitým kompozičním akcentům a jednak dodá prvek tajemství a neukončeného pokračujícího prostoru. Jde o princip často používaný například Camillo Sittem (Přívoz či Mariánské Hory v Ostravě). Vnější fasády bloku jsou navrženy v režné cihle, vnitřní fasády naopak v jemnější omítce. Toto řešení podporuje koherenci bloku, z vnějšku jej sceluje a pocitově vytváří ochrannou slupku pro vnitřní život bloku. Jednotlivé hmoty jsou umístěny tak, aby je vždy bylo z alespoň jedné delší fasády možno oslunit a aby v tomto směru byl dostatečný odstup od nejbližšího stínícího objektu. Nároží přiléhající k městskému parku v místě kde končí jeho hlavní osa je mírně ustoupeno, což dává vzniknout drobnému předprostoru, nárožnímu plácku, jenž vstup do parku uvozuje a může s ním spolupůsobit. V rámci 2. Etapy zde bude vhodné umístit prostor komerční vybavenosti. Hmotově se domy výrazně projevují při ulici E. Rošického, směrem k parku, podél ulic Poručíka Vondráška a Nadporučíka Křečana, zástavba výškově klesá a půdorysně se mírně rozvolňuje. Objem domů je dán výškovou regulací 5. NP + ustupující 6. NP. Směrem k parku se výška snižuje až 3. NP + UP.
Architektonické řešení
Architektonické řešení je dáno urbanistickým pojetím bloku a jeho členěním na jednotlivé hmoty, které jsou ve vztahu k okolí sjednoceny cihelnou slupkou.
Obvodová fasáda bloku je z cihelného pásku pro pocitové scelení celého bloku. Tyto uliční fasády jsou řešeny principem dvouvrstevnaté kompozice „vnějšího“ cihelného pláště a za ním skrytou kompozicí oken a lodžií. Jedna z těchto kompozic je vždy pravidelná, druhá nepravidelná. Spolupůsobení těchto dvou principů pak vytváří celkovou kompozici fasády. Uliční fasády jednotlivých hmot jsou řešeny vždy mírně odlišně (jiný rytmus, jiný typ obkladu, jiné proporce oken), ale mají opakující se skladebné prvky (typ zábradlí, oken, lodžií, stálá kompoziční pravidla). Vnitroblokové fasády jsou řešeny monochromaticky a v barevném kontrastu k uličním fasádám a kompozičně méně expresivně, spíše utilitárně.
Jednotlivé hmoty jsou řešeny jako schodišťové, kdy z jednoho schodiště a krátké chodby jsou obslouženy všechny byty daného patra jednotlivých hmot. Byty jsou vždy orientovány primárně směrem, z nějž mohou být prosluněny a v tomto směru má každý byt alespoň jeden balkon, lodžii, či terasu, někdy i více. Celkem je navrženo 141 bytů. Byty jsou navrženy v hierarchii od 1+kk po 3+1 v přibližném poměru dle zadání soutěže, přesné počty jsou zřejmé z tabulky bilancí.
Celek je sjednocen podzemní dvoupodlažní podnoží, kde jsou umístěny parkovací místa obyvatel domu včetně skladových kójí a technického zázemí. Vjezd a výjezd je orientován ze střední části ulice Nadporučíka Křečana.
Technologické řešení technického zařízení budov
Technické zařízení (rozvody teplé a studené vody, vytápění a elektrická energie + sdělovací vedení), bude provozně rozděleno, s vlastním měřením, dle samostatně pronajímatelných celků (komerční jednotky, byty). Objekt bude napojen na centrální zásobování teplem s využitím teplovodu, výměníková stanice vč. fakturačního měření bude umístěna v suterénu na vstupu teplovodu do objektu. Rozvod neregulované topné vody bude dále veden pro každou bytovou část samostatně, kde bude odděleně řešen ohřev TUV a rozvod topné vody. V objektu je uvažován samostatný rozvod pro svedení a zpětné využití „šedých“ vod. Odpadní vody z koupelen budou jímány do centrální akumulační a čistící nádrže, kde dojde k přečištění a úpravě na vodu “bílou“. Tyto „bílé“ vody, budou následně využívány pro splachování toalet a budou přečerpávány pro závlahu mokřadních střech. Dešťové vody budou přes postupnou retenci – mokřadní typ zelené střechy, jímány do retenčních nádrží. Mokřadní střechy při relativně nízké mocnosti souvrství okolo 15 cm, poskytnou prostor pro intenzivní až kolem 1 m vysokou kvetoucí zeleň – rostliny mokřadního typu. Přidanou hodnotou této střechy je rovněž schopnost upravovat „bílé“ vody na vody „užitkové“ vhodné k závlaze a zalévání. Díky možnému velkému množství „bílé vody“ z objektů a její dotace do mokřadní střechy bude zajištěno ochlazování a zvlhčování okolního vzduchu i při teplých dnech bez ohledu na úhrn dešťových srážek. Během dlouhodobého nedostatku dešťů si systém bude umět vyrobit dostatek užitkové vody pro další využití v polosoukromých a veřejných prostranstvích. Přebytky dešťových, šedých i bílých vod budou bezpečnostními přepady převedy do vsaků/dešťové kanalizace a na splaškovou kanalizaci.
Podzemní podlaží jsou doplněna o systém nuceného větrání, byty jsou uvažovány s přirozeným systémem větrání v kombinaci s nuceným odvětráním vnitřních hygienických místností.
Krajinářské řešení a hospodaření s vodou
Krajinářské řešení je navrženo v principu modrozelené infrastruktury, kdy se vzájemně doplňují vegetační a sadové úpravy s řešením zachytávání dešťových vod. Sadové úpravy jsou děleny na veřejně přístupné, kde je předpokládána údržba a soukromé části bytových předzahrádek. Vnitřní hlavní trasy bloku vč. 2. etapy jsou doplněny o liniové výsadby stromů, vnitřní intimní dvorky jsou ve středu korunovány výsadbou solitérních stromů. Tyto výsadby vysoké zeleně jsou dále doplněny o trávníky (pobytové či luční) a trvalkovými záhony. Dále je vegetační řešení doplněno o vodomilné výsadby v centrálním mokřadu. Na střechách přízemních objektů ve vnitrobloku jsou navrženy záhony komunitních zahrádek. Celek je dotvořen zelenými střechami domů.
Navržené řešení zástavby tak, jak vychází z rozdílné hierarchie prostor dané urbanistickým řešením, se promítá do pojetí a charakteru jednotlivých venkovních (odvodňovaných) ploch. Domy mají navrženy vegetační „mokřadové“ střechy, které částečně zadržují a filtrují vodu, která je následně je svedena do retenčních nádrží s následným využitím jako závlahové a přebytky formou užitkové vody.Prostory vnitrobloku jsou navrženy v kombinaci různě zpevněných a propustných ploch; hlavní pěší tahy budou dlážděné, vnitřní prostory soukromějších prostorů budou mlatové, doplněné o dřevěné prkenné plochy, středové a okrajové části dvorků budou doplněny trávníky s výsadbami stromů, podél přízemních bytů budou vyvýšené předzahrádky. V centrální části mezi 1. a 2. etapou je navržen retenční prostor mokřadu. Tento mix ploch nabízí širokou škálu ploch s přirozeným vsakem, zpevněné plochy budou spádovány do navazujících zelených lemů, které budou pojednány jako mírně snížené retenční a vsakovací průlehy. Odvodnění při přebytku srážkových vod bude řešeno odvodem do retence přes vyvýšené vpusti. Pod úrovní terénu podél hlavních stavebních hmot bude veden systém drenáží, které budou jímat přebytky nevsáknutých vod při větších srážkových úhrnech, tyto vody bude následně přes filtrační šachty svedeny do samostatných retencí sloužící pouze závlaze.
Přebytkové dešťové vody, které nelze využít jako užitkové, budou následně vsakovány (s ohledem na zvýšenou hladinu podzemní vody vsakovacími boxy) s havarijním přepadem do kanalizace.
